Obec Starý Bydžov
Oficiální internetové stránky obce
Okolí
obce
Obecní
úřad
Naše
obec
Starý Bydžov je obec v Královéhradeckém kraji, asi 3 km severozápadně od města Nový Bydžov v okrese Hradec Králové. V obci se nachází cca 179 domů a obec má cca 398 obyvatel. Katastrální výměra činí 786 ha. Více z historie

Vyhledat v textu

Drobečková navigace

Úvod > O obci > Kronika obce > Historie kronik

Historie kronik

Letopisy

      Letopisy - jsou historická vypravování, jež podávají svou látku pouze chronologicky, rok za rokem, bez účelného roztřídění a bez ohledu na její vnitřní souvislosti. Ve středověku  nás vede vznik letopisů do klášterů, velmi často k prostým kalendářům, tu se pak letopisy stýkají velmi těsně s kronikou. Letopisy a kronika jsou vůbec převládajícím a skoro jediným druhem historické práce ve středověku.

Kronika

      Kronika (řecky chronos – čas, chronika – dějepisné knihy) je literární žánr vzniklý ve středověku. Oproti letopisům je kronika ve své formě složitější, často bývá označována za „košatější letopis“. Úlohou kroniky je chronologicky, tedy podle pořadí, v jakém se děj v časové ose odehrál, popsat jednotlivé historické události. Kroniky patří mezi první díla české literatury. Mezi nejvýznamnější kroniky (popř. letopisy) českého středověku patří: Kosmova kronika, Kanovník vyšehradský, Vincenciin letopis, Zbraslavská kronika, Dalimilova kronika, Hájkova kronika, Kronika kostela pražského atd.

Kosmas.

Kosmova kronika česká

      Kosmova kronika česká (lat. orig. Chronica Boemorum, v přesném překladu Kronika Čechů) je nejstarší česká kronika, tj. kronika týkající dějin Čechů. Původní text byl napsán latinsky a jeho autorem byl Kosmas, děkan pražské svatovítské kapituly, který kroniku sepsal pravděpodobně v letech 1119 až 1125.

      Kronika stojí na úplném počátku české historiografie (= historiografie, též dějepisectví, je zaznamenávání událostí, dějů a stavů v minulosti) a je obecně považována za jedno z nejvýznamnějších literárních děl, které v českých zemích ve středověku vzniklo. Zároveň je to jeden z nejdůležitějších historických pramenů pro poznání českého raného středověku.

      Kronika je rozdělena do tří knih; začíná stavbou babylonské věže a vznikem Čechů a chronologicky postupuje až do Kosmovy současnosti.

 Kosmova kronika.     První kniha obsahuje vysvětlení původu českého národa při stavbě babylonské věže a jeho příchod do Čech. Je zde zdůrazněno, že se jednalo o krajinu neosídlenou a z tohoto hlediska vychází nároky Čechů na její nezpochybnitelné vlastnictví. Nevědomý lid žijící v těchto zlatých starých časech začal hromadit majetek a pro rozsouzení sporů, které kvůli majetku vznikly, potřeboval soudce. Soudcem se stal jeden z předáků Krok a později i jeho dcera Libuše. Ovšem s jejím postavením nebyli spokojeni a proto si vyžádali o určení knížete, který by je pevněji spoutal pod svou mocí. Jednou byl-li kníže nastolen, nemohli jej znovu sesadit a Češi se tak dobrovolně připravili o vlastní svobodu a zároveň odtud pramenilo právo přemyslovských knížat na věčnou a nezpochybnitelnou vládu nad Čechy. Vedle tohoto popisu vzniku knížecí vlády, je zde popsáno, jak došlo k vytvoření poddaného postavení ženy vůči muži.

      První kniha končí smrtí knížete Jaromíra v roce 1035 a obsahuje tak i přijetí křesťanství za knížete Bořivoje, stručné nastínění života dvou předních světců sv. Václava a sv. Vojtěcha, a především vlády jednoho z Kosmových panovnických vzorů Boleslava II., jemuž mylně přisuzuje zásadní podíl na vytvoření přemyslovského státu.

      Kniha druhá líčí vývoj českého státu od roku 1038 do smrti krále Vratislava II. v roce 1092, resp. tedy od nástupu Břetislava I. na knížecí trůn. Břetislav I. patří v Kosmově kronice k ideálním panovníkům. Po období rychlých změn na knížecím stolci a politické nestabilitě, znamená pro Kosmu období Břetislavovy vlády další vzepětí české státnosti, jejíž vrchol spatřuje v Břetislavově polské výpravě, kde byl v Hnězdně vyhlášen nad hrobem sv. Vojtěcha Břetislavův christianizační program, který systémově měnil situaci v českém státě. Ve vztahu ke králi Vratislavovi II. hrál rozhodující úlohu spor mezi knížetem a jeho bratrem, pražským biskupem Jaromírem, na jehož straně i přes některé výhrady vůči jeho osobě, Kosmas stál

      I v třetí knize představuje Kosmas ideál panovníka, tentokrát je jím syn Vratislava Břetislav II. Poslední kniha končí smrtí knížete Vladislava I. v roce 1125.

Dalimilova kronika

      Dalimilova kronika je nejstarší česky psaná veršovaná kronika, jedno ze stěžejních děl českého písemnictví. Pochází z počátku 14. století, záznamy končí rokem 1314, existuje několik pozdějších dodatků. Podle svého nejdůležitějšího zdroje bývá označována též jako „Kronika Boleslavská“. Označení přívlastkem „Dalimilova“ se objevuje až v 17. století. Již ve 14. a 15. století bylo vytvořeno mnoho jejích opisů a překladů. Pro své silně vlastenecké ladění byla předmětem zvýšeného zájmu vždy v dobách národního útisku.

Dalimilova kronika - pařížský fragment. Zpracování jednotlivých příběhů v kronice je soustředěné, charakteristika postav vyplývá z jejich jednání. Úvahy, rady a kritiky autorovy nejsou samoúčelné, ale vyplývají a prolínají se s vyprávěným dějem. Tvůrce stále myslí na čtenáře, promlouvá prostě, volí přiléhavá přirovnání, nevyhýbá se lidovým výrazům a rčením. Používá bezrozměrového verše o proměnlivém počtu slabik a blíží se tak hovorové řeči. Pro tyto vlastnosti se první česky psaná kronika stala ve všech dobách velmi populární a její význam je trvale aktuálníKronika česká - Hájkova.

Hájkova kronika česká

      Hájkova kronika česká je jedním z důležitých děl české literatury v době veleslavínské, tedy v 16. století. Je psaná česky, čtivá a poutavá, proto byla také čtenářsky velmi oblíbená, a to především v době národního obrození. Jejím hlavním nedostatkem jsou však místy vymyšlená fakta. Autor udává většinu údajů s naprostou přesností (udává dokonce den a hodinu), ale tyto údaje nemohl s naprostou přesností vědět. Autor měl vak přístup k cenným dokumentům o minulosti českých zemích, a tak se nám zachovaly údaje o dějinách českých zemí, i když ve zkreslené formě.

      Byla napsána na objednávku české šlechty. Zpracovává národní dějiny od Bójů a Marobuda přes praotce Čecha až po nástup Habsburků.

Hájkova kronika česká.

Hájkova kronika česká.      Václav Hájek z Libočan (+ 18.3.1553) byl český kronikář, spisovatel a nejprve utrakvistický farář, později katolický kněz. Byl společensky velmi obratný, díky svým známostem se domohl mnoha církevních funkcí, kterých zastával i několik najednou, po celý život jej však provázely soudní spory, v nichž byl obviňován z různých zpronevěr, neplnění si povinností vyplývající z jeho funkce.

POŠTA STARÝ BYDŽOV

Otevírací doba:

Pondělí :   8,00 - 10.00   Úterý :      8,00 - 10,00   Středa :  13,30 - 15,30   Čtvrtek :   8,00 - 10,00   Pátek :      8,00 - 10,00 

Svoz komunálního odpadu a bioodpadu 2017

13 svozů/rok = 900,- Kč
26 svozů/rok = 1.300,- Kč
39 svozů/rok = 1.600,- Kč
52 svozů/rok = 2.300,- Kč

Rozpis svozu komunálního odpadu a bioodpadu v roce 2017

http://www.geosense.cz/geoportal/stary-bydzov

17. 8. Petra

Zítra: Helena

Kalendář akcí

Návštěvnost stránek

161662