Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
28
Rozpočtové opatření 520004
29 30 31 1 2
Maškarní bál
Sběrný dvůr - otevření
3
4
Zápis z 3. řádného zasedání zastupitelstva obce
5
Rozpočtové opatření 520005
6 7 8 9
Sběr železného šrotu
10
11 12 13 14 15 16
Staročeské Velikonoce
17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29
Sběr nebezpečného odpadu
Vodné stočné - kalkulace VAK
30
Sběr nebezpečného odpadu
Čarodějnice 2022
1
Drobečková navigace

Úvod > O obci > Kronika obce > Osobnosti obce

Osobnosti obce

Jan Malát

Jan Malát

(*16.06.1843 Starý Bydžov - † 02.12.1915 Praha)

Jan Malát se narodil 16. června 1843 ve Starém Bydžově v rodině učitele Františka Maláta. Matka Cecílie byla žena velmi krásná, ale i hudebně nadaná. Mimo nevlastního bratra Antonína měl Jan ještě čtyři sestry: Marii, Antonii, Julii a Vilemínu.

Když bylo Malátovi deset let, odešel do Německa „na handl“, aby se učil němčině. V letech 1854 až 1858, po návratu z Německa, navštěvoval třetí třídu hlavní školy reálky v Novém Bydžově. Stal se také prvním sopranistou sboru při novobydžovském kostele sv. Vavřince. Neopomíjel ale ani hudbu a jak píše ve Vzpomínkách „ovládl hru na všechny běžné nástroje, jedině hře na klarinet se nenaučil“. V Novém Bydžově bydlel u strýce Valenty a od roku 1857, když se stal otec samostatným učitelem, jezdil ze Starého Bydžova.

Na podzim roku 1860 dal otec zapsat Maláta na učitelský kurs při hlavní škole na Malé Straně v Praze. Po ukončení školy odešel Malát do rodného kraje a učil na chlapecké škole v Novém Bydžově. Tehdy začal pracovat ve zpěváckém spolku „Lubor“. Díky koncertu slavného uherského houslisty Eduarda Reményie bylo v Novém Bydžově založeno Bydžovské smyčcové kvarteto, v němž hrál Malát na violu.

Koncem ledna 1866 opustil dosavadní místo, aby nastoupil jako definitivní učitel při dívčí hlavní škole v Hořicích. Navštěvoval hořický sbor „Ratibor“. V té době vzniká Malátova Ouvertura na motivy písní Břetislav, Orle, pestrý orle a Kovářská. Touto skladbou se stal Malát známým. Ouvertura byla provedena v roce 1867 při akademii za účasti hořického učitelstva a Malát ji sám řídil. Úspěch byl dokonalý, později hrál skladbu i orchestr Národního divadla. V Hořicích začala i Malátova práce pro divadlo, napsal scénickou hudbu k Tylovým Kutnohorským havířům a pomýšlel i na samostatnou divadelní hru.

Mladičký hořický učitel Malát se zamiloval do slečny Aninky Petrové, hráli spolu na klavír a muzicírovali. Rok po svatbě jim ale zemřela první dcera a manželka těžce onemocněla. Rodina se odstěhovala do Prahy a bydlela v domě na Smíchově. Malát začal psát význačné pěvecké sbory. Jeho Věno získalo první cenu v soutěži sborů. Složil slavnostní kantátu k odhalení Žižkova pomníku v Hořicích u příležitosti 450. výročí Žižkova úmrtí.

Upravoval lidové písně, z jeho rozsáhlé pedagogické činnosti vydal „Hudební slovník“, „Stručná všeobecná nauka o hudbě“, Praktická škola hry na housle“, dále školní zpěvník, tři klavírní školy, na harmonium a na flétnu. Složil dvě opery „Stáňa“ a „Veselé námluvy“, z nichž první debutovala na Národním divadle a druhá na Vinohradech. Ve čtvrtek 2. prosince 1915 Malát podlehl záchvatu mrtvice.

Pamětní deska na počest tohoto rodáka byla slavnostně odhalena na rodném domku Maláta dne 21. května 1933. V místech, kde stával rodný dům Jana Maláta se nyní nachází park a byl zde postaven pískovcový pomník, na který se osadila pamětní deska umělce.

Na počest tohoto slavného starobydžovského rodáka pořádá Základní umělecká škola v Novém Bydžově galakoncerty "Pocta Janu Malátovi". Malátovy skladby přednášejí učitelé a žáci ZUŠ Nový Bydžov. V červnu roku 2008 byly pozváni na galakoncert tito hosté: Jaroslav Svěcený (houslový virtuos), Tomáš Křovina (tenor) a Markéta Cibulková (klavírní doprovod).