Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1
Drobečková navigace

Úvod > O obci > Kronika obce > Střípky z kronik > Pamětní kniha obce Starého Bydžova > Rok 1934 - 1944

Rok 1934 - 1944

1934

Dne 3. ledna 1934 udál se na dole „Nelson“ u Oseka nedaleko Duchcova výbuch uhelného prachu. Vznikl požár a zachraňovací práce pro osazenstvo na dole pracující tím téměř znemožněny. Ze 146 horníků zachráněni byli pouze 4. Všichni ostatní při tomto důlním neštěstí zahynuli.

V únoru 1934 stihlo královský rod belgický tragické neštěstí. Král Albert I. Na své vyjížďce do blízkých hor spadl se skály a zabil se. Jeho nástupcem stal se jeho syn Leopold III.

V prosinci 1934 byla uzákoněna dvouletá vojenská služba.

V zimních měsících sáňkují dospělí lidé ve večerních hodinách po silnici od fary podél Janatových a „Úvozkem“ k obecní váze. S oblibou se pěstuje tento zimní sport též s kopce od fary po silnici ke Staré Skřeněři.

Na základě usnesení obecního zastupitelstva ze dne 14.1.1934 provedena výměna sirény za silnější o 2 HP za cenu Kč 2.280,-.

Dne 19. dubna 1934 se vzdal p. Václ. Svoboda služby ponocného. Novým ponocným a zároveň hrobníkem zvolen p. Václ. Purma, č. 35.

Pan V. Hrnčíř, zdejší pekař, přistavěl na jaře t. r. k svému domku 2 místnosti na stranu severní a svůj obchod pekařský rozšířil.

V jarních měsících tohoto roku rozhodla se místní školní rada provésti opravu zdejší školní budovy. Úzká čtyřdílná okna věkem úplně sešlá byla nahrazena 16ti širokými okny (2.5m) osmidílnými a to tak, aby v učebnách bylo zamezeno křížovému světlu. Sešlá omítka byla otlučena a nahrazena tvrdou omítkou „břízolitu“. Východní a severní strana budovy byla opatřena tvrdou omítkou stříkanou. Učitelské záchody při zadním vchodu vybourány, čímž získáno lepšího osvětlení chodby. Všechny třídy i chodby byly vymalovány. Poprsí J. A. Komenského a nápis „Obecná škola“ provedl sochař Josef Kulhánek z Hořic za Kč 2.000,-. Veškeré opravy provedeny byly v době hlavních prázdnin a vyžádaly si po odečtení přiměřené slevy nákladu Kč 50.730,65

1935

14. prosince 1935 stal se jedním z nejvýznačnějších dat naší historie. Zakladatel státu president Osvoboditel T. G. Masaryk se vzdává ze zdravotních důvodů svého úřdu. Po 17ti letech odchází s prezidentského stolce první občan naší republiky, největší postava našich novodobých dějin, jenž dovedl jasnou hlavou, vřelým srdcem a pevnou odhodlaností své vůle vésti nás v dobách nejhorších a nejtěžších onou úžasnou cestou revolučních vojáků k plnému vítězství.

Dne 18. prosince 1935 byla provedena ve Vladislavském sále pražského hradu volba nového presidenta. Převážnou většinou hlasů Národního shromáždění (340) byl zvolen spolupracovník p. presidenta T. G. Masaryka, dosavadní ministr zahraničí Dr. Eduard Beneš, kterého odstoupivší první president za svého nástupce doporučil.

Hospodářká situace v naší obci je od r. 1932 neutěšená. Nemožnost výdělku těžce dolíhá na nezaměstnané, dělníky i jejich rodiny. Kruhová cihelna, jediný průmyslový podnik v naší obci, kde nacházelo v dřívějších dobách mnoho lidí zaměstnání, nemá odbytu a pracuje velmi omezeně. Do vesnice přichází mnoho mladých lidí, kteří chodí dům od domu a prosí o almužnu.

Dne 22. listopadu  zemřel dlouholetý starosta zdejší obce p. Václav Patka.

Před vánočními svátky započato bylo s přípravou k opravě zdejšího kostela. Kolem kostela vykopány hluboké příkopy a vyplněny částečně štěrkem a hlínou, aby souvislost půdy byla přerušena a kostel netrpěl otřesem jedoucích aut a těžkých povozů.

1936

Dne 21. ledna 1936 zemřel anglický král Jiří V. ve věku 71 let. Jeho nástupcem se stal nejstarší jeho syn princ Waleský – Eduard VIII. Oba se těší u lidu velké oblibě. Dne 12. prosince 1936 se však tento anglický král Eduard VIII. Vzdal trůnu, protože mu nebyl povolen sňatek s rozvedenou pí Simpsonovou. Vládl 325 dní.

Od 31. Července 1936 konána v Berlíně světová „Olympiada“. Zúčastnili se jí též českoslovenští borci. Kanoisté Škrdlant – Kottl, Feli – Rus a sokol Alois Hudec získali Československu 3 zlaté medaile. Stříbrných medailí dobyli zápasníci Klopuch a HERDA, SILÁK Pšenička ve vzpírání, Karlík v plavbě na kajaku a sokolské družstvo žen jako druhé nejlépe cvičící ženské družstvo světa.

Dne 22. Září bylo započato s hlavní opravou zdejšího kostela. Vnitřek kostela byl vyklizen a odstraněno těžké klenutí, které svojí tíhou rušivě působilo na zdi kostelní. Klenutí toto bude nahrazeno dřevěným stropem a nad hlavním oltářem bude provedeno klenutí z betonu. Kolem kostela bylo postaveno lešení.

Dcera zdejšího rodáka profesora Ladislava Patky Dr. Ing. Věra Patková byla dne 16. prosince 1936 jako první žena v republice prohlášena doktorem věd technických (zeměměřictví).

V roce 1936 chodilo do zdejší školy 81 chlapců a 83 dívek, celkem 164 dětí.

1937

Dnes ve 3 hod. 29 min. ráno zemřel v Lánech první president Československé republiky Tomáš G. Masaryk, když naplnil 87 let, 6 měsíců a 7 dní svého života. Masaryk zemřel, ale mezi námi bude živ na věky!

Zpráva o úmrtí p. presidenta působila bolestně i na občany zdejší obce. V den jeho úmrtí bylo ve škole promluveno o velké ztrátě pro celý národ a na znamení smutku vyučování přerušeno. V předvečer pohřbu byla zapálena „Sborem dobrovolných hasičů“ vatra a velitel Ol. Bucek přečetl smuteční projev. V den pohřbu shromáždilo se občanstvo u pomníku padlých a vyslechlo rozhlasem pořad pohřbu. Po dobu pohřbu stála u pomníku hasičská stráž.

Na jaře letošního roku se pokračovalo v opravě zdejšího kostela. Při opravě byla v kopuli nalezena kovová krabice a v ní bylo 14 mincí, z nichž je 10 z doby M. Terezie – 4 stříbr., 6 bronz., 4 z polovice 19. Století – 1 stříbr., 3 bronz..Věž byla opravena, nově pokryta pozinkovaným plechem a natřena. V kostele byla částečně obnovena dlažba a pod lavicemi položena podlaha. Oltáře byly mramorovány, obrazy olejem vyčištěny a veškerý kostelní nábytek opraven. Kůr byl nově zřízen a varhany opraveny. Vnějšek i vnitřek kostela byl nově omítnut. Do kostela bylo zavedeno elektrické osvětlení. V letních měsících byla oprava dokončena a dne 19. Září 1937 kostel posvěcen.

Dne 22. Září usneslo se obecní zastupitelstvo uskutečniti výpůjčku u okres. hospodář. záložny v Novém Bydžově pro hasičský sbor k pořízení motorové stříkačky a schválena její koupě.

1938

K zápisům za léta 1938 a další přistoupeno až v roce 1964. Na počátku druhé světové války bylo nařízeno obecní kroniky odevzdat. Přesto, že byla kronika několikrát úřady vymáhána, nebyla odevzdána a bezpečně po celou válku uschována. Po válce byla odevzdána Místnímu národnímu výboru a tam zůstala několik let ležet. Po roce 1950 byl zvolen kronikářem Josef Mašinda čp. xx. Ten však v kronice nepokračoval. Nyní byl kronikářem opět jmenován V. Žitný. Ujímán se této funkce s výhradou, ž nebude možno za 27 minulých let všechny události přesně zachytit.

Dne 19. Ledna jsme byli svědky krásného úkazu – polární záře. Zářící pásy červené až bílé na západní a severní části oblohy bylo možno pozorovat v době od 20,30 h do 22,30 hod.

Nepokoje na hranicích stále pokračovaly. Henleinovci stříleli z pušek, pistolí i kulometů a používali i ručních granátů. Naše bezpečnostní orgány i vojsko postupovalo proti nim velmi zdrženlivě a mnozí to zaplatili svým životem. Byli zákeřně zastřeleni. Takový osud postihl také občana zdejší obce Bohumila Čapka. Konal činnou vojenskou službu u cyklistického oddílu – v té době v pohraničním městě Falknově. Tam byl dne 15. Září 1938 zákeřně zastřelen henleinovským fanatikem.

Dne 13. a 17. září byla vyhlášena mimořádná opatření vlády. Zakázána shromáždění politického i nepolitického rázu jak v uzavřených místnostech tak i pod širým nebem, průvody, schůze a podobné podniky. Domovní prohlídky mohou být provedeny i bez soudního příkazu, dopisy mohou být otvírány a zabavovány a spolky mohou být podrobeny úřednímu dozoru.

Dne 30. listopadu byl zvolen třetí president republiky Dr. Emil Hácha, president Nejvyššího správního soudu.

Dne 25. prosince 1938 zemřel v Praze ve věku 48 roků spisovatel Karel Čapek. Pro naši kulturu, naši literaturu a naše novinářství to byla krutá rána.

1939

Dne 15. března jsme se probouzeli do strašného rána. Rozhlas od časných hodin oznamoval, že německá armáda obsazuje území naší vlasti a vyzývá občanstvo k zachování klidu a pořádku. Obsazení naší vlasti bylo provedeno hladce bez odporu během jednoho dne. Téhož dne přijel říšský kancléř Adolf Hitler do Prahy na hrad, kde vydal prohlášení, jímž se zřizuje „Protektorát pro Čechy a Moravu“.

Dne 25.8.1939 obsadila říšská moc pošty a dráhy. Téhož dne byla vydána vyhláška o styku se Židy. Občanská práva Židů byla velmi omezena a směli vycházet jen v denních hodinách s označením žluté hvězdy. Toto nařízení se také týkalo manželů Brunerových, bydlící ve zdejší obci u čís. p. xxx.

Dnem 1. října 1939 bylo u nás zavedeno vázané hospodářství. Veškeré potraviny byly prodávány na potravinové lístky.

Poslouchání cizích stanic v rozhlasu je pod těžkým trestem zakázáno.

1940

Od 1. března 1940 bylo nařzeno povinné odvádění vajec – 60 kusů z 1 slepice – které v naší obci sbíral p. Vanc z Hlušic a odváděl je do družstva v Novém Bydžově. Za 1 kg vajec zaplatil 14,20 K.

Dnem 1. 4. 1940 byl zaveden letní čas. Hodiny byly posunuty o 1 hodinu dopředu, prý z toho důvodu, aby dělnictvo užilo více slunce.

Zemědělec si může zabít vepře pro svoji potřebu na povolení. Z domácí porážky musí být odvedeno 4 kg sádla z vepře 100 kg těžkého. Vepř menší váhy než 100 kg nesmí být zabit.

Postrachem byly úřady práce, které nasazovaly do práce pro říši každého, kdo se mohl hýbat, ať to byl dělník, úředník, učitel nebo živnostník.

Z obecní knihovny musely být vyřazeny všechny knihy, které svým duchem a obsahem odporují nynějším poměrům. Vydán zákaz používání všech školních učebnic. Třídní učitelé se musí velmi pečlivě připravovat na vyučování, aby výchova a výuka naší školní mládeže neutrpěla za dnešních mimořádných poměrů újmy.

1941

V dubnu a dalších měsících byly vydávány všem občanům nové občanské legitimace. Všichni zaměstnanci musí mít pracovní knížky. V jarních měsících řádila u nás epidemie spály.

Pracovníci českosl. rozhlasu natočili s místním starostou p. Josefem Smutným rozhovor o naší obci, který byl doplněn hlasem kostelního zvonu zv. „Pražan“. Tento rozhovor s hlasem zvonu byl asi za týden vysílán čsl. rozhlasem.

Na základě usnesení obecního zastupitelstva ze dne 11. 5. Byl zakoupen pro potřebu obecního úřadu za 650 K rotační rozmnožovací stroj.

Dne 13. dubna 1941 bylo nařízeno s okamžitou platností zastavení veškeré činnosti sokolských tělocvičných jednot.

1942

Národní souručenství nařídilo všemu členstvu povinný pozdrav zdviženou pravicí. Naši občané však nikdy tímto způsobem nezdravili.

Dne 10. června 1942 byla vypálena a se zemí srovnána obec Lidice u Kladna. Tato obec měla 483 obyvatel. U zdi Horákova statku bylo postříleno 192 mužů. 198 žen bylo odvlečeno do koncentračního tábora v Rovensbrücku a z nich 53 útrapy tábora nepřežilo. Z 95 odvlečených dětí se po válce vrátilo asi 17.

Dne 24. června 1942 byla vypálena a se zemí srovnána malá obec Ležáky u Pardubic.

1943

Dne 20. Května asi v pět hodin odpoledne letělo německé letadlo směrem od Vinar na Hlušice. Podle těžkého hučení motorů dalo se předpokládat, že má nějakou poruchu. Když se blížilo k lesu u Hlušic, začalo rychle klesat, poráželo stromy a i silné duby jako třísky se lámaly a hořící letadlo s obrovských rachotem dopadlo do rozlámaného lesa. Čtyři členové posádky uhořeli a části jejich těl byly roztroušeny okolo místa zkázy.

V tomto škol. roce byla zavedena klasifikace žactva v prospěchu známkami o 6 stupních.

1944

Dne 20. 7. Byl spáchán atentát na Hitlera. Bomba, ač vybuchla v určenou dobu a na určeném místě Hitlera jen lehce zranila. Dne 24. srpna v odpoledních hodinách bylo slyšet silné dunění směrem od Pardubic a Kolína. Dveře a okna se třásla a drnčela a brzy byla celá obloha pokryta hustým dýmem. Spojenci bombardovali průmyslové objekty v Pardubicích a v Kolíně.