Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
27
Plán svoz odpadu na rok 2022
28
Plán svoz odpadu na rok 2022
29
Plán svoz odpadu na rok 2022
30
Plán svoz odpadu na rok 2022
1
Plán svoz odpadu na rok 2022
Veřejná vyhláška Aktualizace č. 5 Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje
2
Plán svoz odpadu na rok 2022
3
Plán svoz odpadu na rok 2022
4
Plán svoz odpadu na rok 2022
5
Plán svoz odpadu na rok 2022
6
Plán svoz odpadu na rok 2022
7
Plán svoz odpadu na rok 2022
8
Plán svoz odpadu na rok 2022
9
Plán svoz odpadu na rok 2022
10
Plán svoz odpadu na rok 2022
11
Plán svoz odpadu na rok 2022
Příměstský tábor 2022
12
Plán svoz odpadu na rok 2022
Příměstský tábor 2022
13
Plán svoz odpadu na rok 2022
Příměstský tábor 2022
14
Plán svoz odpadu na rok 2022
Příměstský tábor 2022
15
Plán svoz odpadu na rok 2022
Příměstský tábor 2022
16
Plán svoz odpadu na rok 2022
17
Plán svoz odpadu na rok 2022
18
Plán svoz odpadu na rok 2022
19
Plán svoz odpadu na rok 2022
20
Plán svoz odpadu na rok 2022
21
Plán svoz odpadu na rok 2022
22
Plán svoz odpadu na rok 2022
23
Plán svoz odpadu na rok 2022
24
Plán svoz odpadu na rok 2022
25
Plán svoz odpadu na rok 2022
26
Plán svoz odpadu na rok 2022
27
Plán svoz odpadu na rok 2022
28
Plán svoz odpadu na rok 2022
29
Plán svoz odpadu na rok 2022
30
Plán svoz odpadu na rok 2022
31
Plán svoz odpadu na rok 2022
Drobečková navigace

Úvod > O obci > Kronika obce > Historie kronik

Historie kronik

Letopisy

Letopisy - jsou historická vypravování, jež podávají svou látku pouze chronologicky, rok za rokem, bez účelného roztřídění a bez ohledu na její vnitřní souvislosti. Ve středověku  nás vede vznik letopisů do klášterů, velmi často k prostým kalendářům, tu se pak letopisy stýkají velmi těsně s kronikou. Letopisy a kronika jsou vůbec převládajícím a skoro jediným druhem historické práce ve středověku.

Kronika

Kronika (řecky chronos – čas, chronika – dějepisné knihy) je literární žánr vzniklý ve středověku. Oproti letopisům je kronika ve své formě složitější, často bývá označována za „košatější letopis“. Úlohou kroniky je chronologicky, tedy podle pořadí, v jakém se děj v časové ose odehrál, popsat jednotlivé historické události. Kroniky patří mezi první díla české literatury. Mezi nejvýznamnější kroniky (popř. letopisy) českého středověku patří: Kosmova kronika, Kanovník vyšehradský, Vincenciin letopis, Zbraslavská kronika, Dalimilova kronika, Hájkova kronika, Kronika kostela pražského atd.

Kosmas.

Kosmova kronika česká

Kosmova kronika česká (lat. orig. Chronica Boemorum, v přesném překladu Kronika Čechů) je nejstarší česká kronika, tj. kronika týkající dějin Čechů. Původní text byl napsán latinsky a jeho autorem byl Kosmas, děkan pražské svatovítské kapituly, který kroniku sepsal pravděpodobně v letech 1119 až 1125.

Kronika stojí na úplném počátku české historiografie (= historiografie, též dějepisectví, je zaznamenávání událostí, dějů a stavů v minulosti) a je obecně považována za jedno z nejvýznamnějších literárních děl, které v českých zemích ve středověku vzniklo. Zároveň je to jeden z nejdůležitějších historických pramenů pro poznání českého raného středověku.

Kronika je rozdělena do tří knih; začíná stavbou babylonské věže a vznikem Čechů a chronologicky postupuje až do Kosmovy současnosti.

Kosmova kronika.     První kniha obsahuje vysvětlení původu českého národa při stavbě babylonské věže a jeho příchod do Čech. Je zde zdůrazněno, že se jednalo o krajinu neosídlenou a z tohoto hlediska vychází nároky Čechů na její nezpochybnitelné vlastnictví. Nevědomý lid žijící v těchto zlatých starých časech začal hromadit majetek a pro rozsouzení sporů, které kvůli majetku vznikly, potřeboval soudce. Soudcem se stal jeden z předáků Krok a později i jeho dcera Libuše. Ovšem s jejím postavením nebyli spokojeni a proto si vyžádali o určení knížete, který by je pevněji spoutal pod svou mocí. Jednou byl-li kníže nastolen, nemohli jej znovu sesadit a Češi se tak dobrovolně připravili o vlastní svobodu a zároveň odtud pramenilo právo přemyslovských knížat na věčnou a nezpochybnitelnou vládu nad Čechy. Vedle tohoto popisu vzniku knížecí vlády, je zde popsáno, jak došlo k vytvoření poddaného postavení ženy vůči muži.

První kniha končí smrtí knížete Jaromíra v roce 1035 a obsahuje tak i přijetí křesťanství za knížete Bořivoje, stručné nastínění života dvou předních světců sv. Václava a sv. Vojtěcha, a především vlády jednoho z Kosmových panovnických vzorů Boleslava II., jemuž mylně přisuzuje zásadní podíl na vytvoření přemyslovského státu.

Kniha druhá líčí vývoj českého státu od roku 1038 do smrti krále Vratislava II. v roce 1092, resp. tedy od nástupu Břetislava I. na knížecí trůn. Břetislav I. patří v Kosmově kronice k ideálním panovníkům. Po období rychlých změn na knížecím stolci a politické nestabilitě, znamená pro Kosmu období Břetislavovy vlády další vzepětí české státnosti, jejíž vrchol spatřuje v Břetislavově polské výpravě, kde byl v Hnězdně vyhlášen nad hrobem sv. Vojtěcha Břetislavův christianizační program, který systémově měnil situaci v českém státě. Ve vztahu ke králi Vratislavovi II. hrál rozhodující úlohu spor mezi knížetem a jeho bratrem, pražským biskupem Jaromírem, na jehož straně i přes některé výhrady vůči jeho osobě, Kosmas stál

I v třetí knize představuje Kosmas ideál panovníka, tentokrát je jím syn Vratislava Břetislav II. Poslední kniha končí smrtí knížete Vladislava I. v roce 1125.

Dalimilova kronika

Dalimilova kronika je nejstarší česky psaná veršovaná kronika, jedno ze stěžejních děl českého písemnictví. Pochází z počátku 14. století, záznamy končí rokem 1314, existuje několik pozdějších dodatků. Podle svého nejdůležitějšího zdroje bývá označována též jako „Kronika Boleslavská“. Označení přívlastkem „Dalimilova“ se objevuje až v 17. století. Již ve 14. a 15. století bylo vytvořeno mnoho jejích opisů a překladů. Pro své silně vlastenecké ladění byla předmětem zvýšeného zájmu vždy v dobách národního útisku.

Dalimilova kronika - pařížský fragment. Zpracování jednotlivých příběhů v kronice je soustředěné, charakteristika postav vyplývá z jejich jednání. Úvahy, rady a kritiky autorovy nejsou samoúčelné, ale vyplývají a prolínají se s vyprávěným dějem. Tvůrce stále myslí na čtenáře, promlouvá prostě, volí přiléhavá přirovnání, nevyhýbá se lidovým výrazům a rčením. Používá bezrozměrového verše o proměnlivém počtu slabik a blíží se tak hovorové řeči. Pro tyto vlastnosti se první česky psaná kronika stala ve všech dobách velmi populární a její význam je trvale aktuální

Hájkova kronika česká

Kronika česká - Hájkova.Hájkova kronika česká je jedním z důležitých děl české literatury v době veleslavínské, tedy v 16. století. Je psaná česky, čtivá a poutavá, proto byla také čtenářsky velmi oblíbená, a to především v době národního obrození. Jejím hlavním nedostatkem jsou však místy vymyšlená fakta. Autor udává většinu údajů s naprostou přesností (udává dokonce den a hodinu), ale tyto údaje nemohl s naprostou přesností vědět. Autor měl vak přístup k cenným dokumentům o minulosti českých zemích, a tak se nám zachovaly údaje o dějinách českých zemí, i když ve zkreslené formě.

Hájkova kronika česká.Byla napsána na objednávku české šlechty. Zpracovává národní dějiny od Bójů a Marobuda přes praotce Čecha až po nástup Habsburků.

Hájkova kronika česká.Václav Hájek z Libočan (+ 18.3.1553) byl český kronikář, spisovatel a nejprve utrakvistický farář, později katolický kněz. Byl společensky velmi obratný, díky svým známostem se domohl mnoha církevních funkcí, kterých zastával i několik najednou, po celý život jej však provázely soudní spory, v nichž byl obviňován z různých zpronevěr, neplnění si povinností vyplývající z jeho funkce.