Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
30
Oznámení o 6.řádném zasedání zastupitelstva obce dne 10.10.2024
1 2 3 4
Uzavření České pošty ve Starém Bydžově
5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18
Sběr nebezpečného odpadu
19
Sběr nebezpečného odpadu
20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3
Drobečková navigace

Úvod > O obci > Kronika obce > Střípky z kronik > Pamětní kniha obce Starého Bydžova > Rok 1920 - 1926

Rok 1920 - 1926

Úvod

Starý Bydžov jest vesnice 3-5 km severozápadně od města Nového Bydžova. Jméno St. Bydžov pochází odtud, že tu byla ves trhová, jejíž práva byla přenesena později na Nový Bydžov.

Ve vsi jest řím. katolický chrám Páně, který již roku 1325 měl svého faráře, jemuž tehdy plebán se říkalo (plebs = lid obecný, pro který kněz tu byl vrchností ustanoven).

Nejstarší zpráva o škole v Starém Bydžově pochází z r. 1613. Nyní tu jest obecná škola čtyrtřídní s jednou zatímní pobočkou. Má pět tříd, do kterých chodí chlapci i dívky.

Rozkládá se dílem na návrší (nejvyšší bod 272 m nad hladinou mořskou), dílem na jeho jižním a jihovýchodním svahu. Okresní silnice od Nového Bydžova rozbíhá se u kostela směrem jižním k Staré Skřeněři, směrem západním k Hlušicům a Janovicům. Ovocné stromoví, hlavně třešně, v hojné míře pěstované, dodává místu půvabného vzezření. Na jižní straně jest pěkná rovina úrodných polí a luk, jimiž jako stužka vine se potůček. Rovinka obroubena jest listnatým lesíkem „Borkem“, za nímž spatřujeme k jihozápadu věž farního kostela lužeckého a málo vpravo na návrší filiální kostelíček vdovský.

V dávných dobách i dnes obyvatelstvo se zaměstnává polním hospodářstvím, ke kterému dobré hlinité a hluboké půdy zdejší jsou velice způsobilé. Znamenitý jest u nás chov hovězího dobytka. V třešňovém sadu „Hájku“ pase se po celé léto stádo ovec. V rybníku „Materně“ chovají se ryby, které se na podzim loví.

V roce 1895 vystavěna byla za St. Bydžovem u silnice vedoucí k Vinarům a Smidarské Lhotě cihelna s 1 kruhovou pecí a později postavena k první peci druhá. Materiál na stavbu kruhovky vypálen byl v žárových pecích za vedení prvního cihlářského mistra zdejší kruhovky Františka Štípka, otce kronikářova. Cihelna majíc vhodnou hlínu k výrobě cihel dobře prospívá. V roce 1928 vyrobila 2,125.450, v r. 1929 3,280.000 kusů různého zboží (cihel, tašek, prejzů, dlaždic atd.). V sezoně r. 1928 zaměstnáno bylo v cihelně 49 mužů a 28 žen, stabilně 6 mužů.

Z živnostníků uvésti jest ve vsi 2 hostinské, 2 strojníky, 2 kováře, 3 koláře, 2 ševce, 1 pekaře, 3 obchodníky a 1 truhláře. V době kampaně docházejí někteří lidé do novobydžovského cukrovaru a rafinerie cukru ve Skřivanech.

V obci jest Tělocvičná jednota Sokol (založena r. 1913), která cvičí členstvo, dorost i žactvo, pořádá divadelní představení, akademie a společenské zábavy. Máme tu také obecní knihovnu, jednu z nejbohatších ve venkovských obcích, do které každoročně kupovány jsou nové knihy (asi za 600,- Kč) obsahu zábavného i vzdělávacího. Občané pilně čtou.

Úspory své zdejší obyvatelstvo ukládá si ve zdejší Kampeličce, která také potřebným poskytuje peněžité půjčky. Založena byla 1. ledna 1898.

V roce 1923 nákladem obce zdejší provedena byla elektrisace obce. Svítilo se po prvé dne 20. Listopadu 1923. Náklad na elektrizaci koncem roku 1930 činí 220.000,- Kč. Za 1 kilovat hodinu pro světlo platí občané 2.50 Kč a za 1 kilov. hod. pro motory 1.80 Kč.

1920

Neuplynuly dosud dva roky od prohlášení naší samostatnosti. Vláda mladé republiky československé zabývá se těžkými úkoly. Při volbě presidenta dne 27. května 1920 odevzdáno bylo 411 hlasů, z nichž 284 znělo na jméno T.G.Masaryka, jenž tehdy zvolen, 61 hlasů obdržel německý senátor rektor německé university Dr. Naegle, 60 lístků bylo prázdných, 4 zněly na jméno Aloise Mumi a 2 na jméno J. Jamouška. T.G. Masarykovi připraveny byly z české strany nadšené ovace.

V druhé polovici měsíce června 1920 objevila se v obci zdejší velice nakažlivá nemoc dobytčí slintavka a kulhavka, jež zle řádila nejen v obci naší, ale i v celém okrese a větších oblastech republiky.

Dne 30. ledna 1920, č. 80 Sb. z. a n., vydán byl zákon o pamětních knihách obecních. Každá politická obec jest povinna založiti a vésti pamětní knihu. V roce tomto zrušeny byly chlebenky.

V roce 1920 chodilo do školy zdejší 112 chl. a 145 dív. = 257 dětí

1921

Dne 16. února 1921 provedeno bylo v celé republice československé sčítání lidu. Nejen ve městech, ale i u nás na venkově po válce jeví se veliká nouze bytová. Stavba malého obytného domku pro rodinu spojena jest s ohromným vydáním. Železo, dříví, materiál stavební udržují se stále v horentních výších.

Sbor dobrovolných hasičů v St. Bydžově účastnil se sjezdu hasičského v Hlušičkách.

V roce 1921 chodilo do školy zdejší 105 chl., 136 dívek.

1922

Dne  3. února 1922 vypukla generální stávka horníků ve všech uhelných dolech naší republiky, poněvadž majitelé dolů setrvali neústupně na redukci mzdy a odmítli i sprostředkovací návrh vlády. Dohody v hornickém sporu dosaženo dne 12. února 1922.

Nouze bytová ani v tomto roce se neumenšila. Ceny zboží tekstilního i kůže poněkud poklesly. Výrobky ze železa a dřeva byly stále velice drahé. Nezaměstnanost dělnictva jest značná.

1923

Na jaře r. 1923 objevily se v obci a okolí na ovocných stromech spousty chlupatých housenek bourovce prsténkového (Gastropacha neustrč), které úplně ožraly listí stromové. Snaha lidí housenky zničit byla marná.

Veřejná obecní knihovna koncem roku 1923 měla počet svazků 500, počet osob, které si knihy vypůjčovaly 85, počet veškerých výpůjček 2080, příspěvek od obce skutečně přijatý činil 465 Kč. Knihovnicí byla Emanovská Božena.

Dne 30. května asi v 7 hodin ráno shořelo dřevěné stavení s mlátkem Františce Drobné, č. 92, na „Nouzově“. Nábytek, peřiny a šaty byly včas z obydlí vyneseny. Pojišťovna vyplatila pohořelé 900 Kč. Záchranných prací účastnil se místní Sbor dobrovolných hasičů.

Místní školní rada na jižní straně školy zřídila nový drátěný plot s cementovými sloupy a cihlovou podezdívkou. \\letní tělocvična před školou byla urovnána a pískem opatřena, aby bláto nenosilo se do budovy školní.

Od 28. června 1923 nastalo suché počasí se stoupající teplotou, která dne 14. a 15. července 1923 dosáhla odpoledne 40° - 42° R. na slunci.

1924

V neděli dne 13. května 1923 o 5 hod. ranní dotrpěla (arteriosclerosis) paní Charley Garrigue Masaryková, choť a nejoddanější spolupracovnice prvého presidenta čsl. republiky.

Na věčnou paměť postavena prvnímu našemu presidentovi v Praze na Masarykově nádraží bronzová socha v nadživotní velikosti.

Letošní zima byla velice tuhá a vytrvalá. Sníh a vysoké závěje trvaly od počátku listopadu téměř do prvního jarního dne. V roce 1924 chodilo do školy zdejší 56 chlapců a 95 dívek.

Sbor dobrovolných hasičů z obce naší účastnil se župního hasičského sjezdu v Barchůvku.

1925

Pod protektorátem místní školní rady a za účasti místních spolků i široké veřejnosti konala se dne 8. Března 1925 v sále v hostinci u Slámů, č. 16, kde jest největší místnost v obci, oslava 75 narozenin zakladatele našeho státu pana presidenta T. G. Masaryka. Vkusně vyzdobená slavnostní místnost chvojovými závěsy, červenobílými prapory a stužkami měla v čele ozdobený obraz p. presidenta.

Dne 31. prosince 1925 proveden byl po celé republice soupis zvířectva. V roce 1925 chodilo do školy zdejší chlapců 71, dívek 72.

Dne 4. února 1925 vyhořel Ort František, č. 112, na „Paďousích“. Požár vypukl asi v 8 hodin večer, kdy u |Ortů sousedi Rychtera František st., č. 79, Tichý Jan, č.117, a Polák Václav, č. 109, besedovali. Jeden z nich upozornil hospodáře Orta, že někdo již po druhé nahlédl oknem do světnice. Ten vyšel ven a ačkoli měsíc svítil jako rybí oko, přece neviděl ani vlastní stodoly. Rozběhl se k ní, ale pro dým nemohl do ní vstoupiti. Učinil poplach. Sešlo se k požáru mnoho lidí, ale málo jen mohlo býti zachráněno. Oheň úplně zničil zásoby slámy, hospodářské nářadí a stroje.

V roce 1925 postavili si nové zděné domky na „Materně“: Oborník Josef, č. 175, Vinopal Václav, č. 176, Moravcová Františka, č. 177, a Hazdra Antonín, č. 178.

V pátek dne 5. března 1926 udál se na pražských ulicích velký výbuch. Před polednem nedaleko středu města vyletěl do povětří náklad ručních granátů vezený v průvodu dvou vojáků na malém vozíku z Hostivic do Karlína. Oba vojíny provázející náklad byli na místě roztrháni a zbytky jejich těl rozhozeny po celé ulici do bytů, u nichž vyražena v celém okolí okna. Na 70 osob bylo raněno, celá řada okolních domů poškozena.

Ceny potravin a potřeb koncem měsíce února 1926 byly tyto: Chléb 1 kg 2.- Kč, mouka 0 3.50, mouka I 3.40, kroupy 3.40, jáhly 3.50, krupice 3.80, rýže 4.60, hrách 4.50, čočka 5.80, žito pražené 3.-, káva 48.-, cukr 5.10, sůl 2.20, cikorie 7.-, slanina 20.-, ceres 15.-, sádlo 16.-, soda 1.20, mýdlo 8.-, otruby 1.40,………….

Ve dnech 4., 5. a 6. července 1926 byl VIII. všesokolský slet v Praze. V neděli hlášeno bylo 135.000 návštěvníků a v pondělí také.

Koncem roku 1926 napočítal kronikář v St. Bydžově 21 abonentů radia. V roce 1926 chodilo do školy zdejší 55 chlapců a 75 dívek.

Spolková místnost Sokola v tomto roce byla přemístěna z hostince Janotové Josefy, čp. 15, do hostince Rudolfa Slámy, č. 16, z té příčiny, že v hostinci u Slámů jest větší a vyšší sál a nové prostranné jeviště, pro které T.J.S. koupila potřebné rekvisity za 8000.-Kč. T.J.S. v St. Bydžově zúčastnila se VIII. všesokol. sletu v Praze, kde cvičilo 15 členů a 16 dorostenců. Dne 10. července 1926 účastnila se zdejší T.J.S. uvítání pana presidenta na nádraží v Novém Bydžově.

Nové domky v tomto roce vystavěli: Archalous Václav, č. 179, Petříček Antonín, č. 180, Chaloupka Fr., č. 181, Říha Jan, č. 183, Vízek Stanislav, č. 184, Čermák František, č. 185.