Rok 1927 - 1933

1927

Dne 27. ledna 1927 odsouzen byl zemským soudem poslanec Harus a Jílek ke 4 měsícům vězení, Šafránko na 3 měsíce pro výtržnosti ve sněmovně podle zákona na ochranu republiky.

Od politického úřadu I. Instance oznámeny byly směrné ceny koní v dubnu pro zdejší okolí. Katastr A: pro jízdecké koně 7.100 Kč, pro těžké tažné koně 7.500, pro prostřední tažné koně 7.100, pro lehké tažné koně 6.000, pro malé tažné koně 3.800. Kat. B směrná cena polovice uvedených cen.

V roce 1926 založen byl odbor žen. Náčelnicí zvolena Emanovská Božena. Ženský odbor zahájil cvičení v roce1927 se 24 dorostenkami a 35 žačkami. T.J.S. účastnila se také položení základního kamene Sokolovny v Novém Bydžově. Jednota čítala v roce 1927 45 mužů a 5 žen.

V roce 1927 chodilo do zdější školy 59 chlapců a 69 dívek.

1928

Na památku desetiletého trvání republiky raženy byly stříbrné desetikoruny nesoucí na jedné straně poprsí presidenta s nápisem: T. G. Masaryk“, na straně druhé znak republiky čsl. a nápis „Republika československá 1918 – 28 / 10 – 1928“.

V roce 1928 chodilo do zdejší školy 77 chlapců a 67 dívek. Ve škol. roce 1928 / 29 působili při škole zdejší Stanislav Štípek, řídící učitel, učitelé Semerád Bohumil, Poddaná Růžena, Hladká Božena. Nábož. řím. katolickému vyučoval zdejší farář P. Josef Červinka, československému výpom. učitelka Žďárská Růžena.

Obecní zastupitelstvo darovalo na vánočnínadílku zdejším chudým dětem školním 170 Kč.

V roce 1928 vystavěli si nové zděné domky Rychtera Antonín, čp. 186, a Doležal Josef, čp. 187.

Dne 1. května 1928 šestnáctiletá dívka Marie Matyášová neumějící ovládati velocipéd, pustila se z prudkého kopce kolem kostela po silnici k Nov. Bydžovu a narazila hlavou a ramenem do okna na západní straně hostince Josefy Janatové, čp. 15. Rozrazila si čelo nad levým okem, odřela si tvář a pořezala se sklem z rozbitého okna na rukou. Seběhší se lidé u omráčené zavedli umělé dýchání a telefonovali pro lékaře do Nov. Bydžova. Přijel primář nemocnice MUDr. Josef Forman, děvče ošetřil, naložil do auta a odvezl do nemocnice., kde se za 8 týdnů úplně vyhojila. O uzdravení jejím všichni pochybovali.

1929

Pro kruté mrazy a sněhem zaváté cesty zastaveno bylo vyučování ve školách od 12. – 28. února 1929. Není u nás pamětníka tak krutých mrazů a zimy. V Českých Budějovicích klesl teploměr na - 44°Celsia, tedy na teplotu, při níž možno již mluviti o teplotě polární. Mrazem popraskaly vodovody, plynové roury, koleje železných drah, přetrháno bylo vedení telegrafní, telefonní i světelné a vytrhány byly isolátory ze sloupů. Kruté mrazy roztrhaly celé spousty kmenů stromových od korun až k zemi, ba i silnějších větví. Mrazem pukly kmeny v průměru 10 – 40 cm, do hloubky až ¾ kmene, takže zejí tu štěrbiny až 5 cm široké, jakoby klínem rozevřené.

V tomto roce urovnána byla půda cvičiště a hřiště a částečně pískem povezena. Jednota účastnila se veřejného cvičení v Kosičkách a Král. Městci, kde dorostenky vyhrály druhou cenu v závodech. Počet členů: 34 muži, 8 žen.

Na vánočn nadílku chudým školním dětem darovalo obecní zastupitelstvo opět letos 170 Kč. Dne 24. prosince 1929 převrhl se v „Uvozku“ pod hostincem Rudolfa Slámy, čp. 16, autobus Novotného a Chalupy jedoucí z Nov. Bydžova k Hlušicům. Rozbity byly tabule skla, ale k těžšímu poranění nikdo nepřišel.

1930

Úřady nařízené sčítání lidu podle stavu dne 1. prosince 1930 provedeno bylo v Staqrém Bydžově od 1. – 8. prosince. Sčítacím komisařem byl Stan. Štípek, řídící učitel. Bylo napočítáno 188 domů s 907 obyvateli. Počet obývaných domů byl 179, neobývaných 9, počet bytových stran 229.

V tomto roce v srpnu počaly se jeviti nápadné trhliny ve zdivu, zvláště na straně jižní a východní, zdejšího kostela.

Z nepatrné hádky smrt. Tragicky skončila láska 27 letého bednářského pomocníka Bohumíra Viceníka narozeného v Čejči, okres Hodonín na Moravě, zaměstnaného u firmy Rudolf Rosůlek v Nov. Bydžově, ke 20 leté švadleně Anně Drobné ze St. Bydžova , čp. 92. V pátek dne 7. března 1930 navštívili oba divadelní představení v N. Bydžově a na zpáteční cestě se pohádali. Hádka ta dojala Viceníka tolik, že v sobotu ráno dne 8. března 1930 v bytu své milenky, která bydlila u své matky, střelil ji do spánku a pak dobře mířenou ranou, také do spánku, se usmrtil. Těžce zraněné děvče dopraveno bylo ihned do novobydžovské okresní nemocnice, kde lékaři pokusili se děvče zachrániti a věnovali mu velikou péči a pozornost. O jejím uzdravení se pochybovalo, ale přece po delší době vyšla z nemocnice zdráva.

V roce 1930 chodilo do koly zdejší 94 chlapců a 82 dívek.

V tomto roce rozmnožili se hraboši a způsobili na polích mnoho škod. Byli chytáni do pastí, otravováni, ubíjeni a podobně, ale vše to málo pomáhalo.

1931

V naší župě (královéhradecké) podle sčítání lidu z roku 1921 bylo 141.410 dělníků a dělnic bez unů. V polovici února 1931 jest v župě 27.000 nezaměstnaných dělníků, což činní více než 19%, tedy téměř každý pátý dělník v župě jest bez práce a chleba. Statistika nezaměstnaných v naší republice za měsíc leden čítá 310.117 osob.

V úterý 14. dubna 1931 padla de facto španělská monarchie. Král Alfons XIII. vzdal se trůnu a ve Španělsku byla prohlášena republika.

Do příkopu vedoucího od domku Jos. Smutného, čp. 12, ke starému hřbitovu (rovnoběžně se západní zdí školní budovy) položila obec dne 9. května 1931 čtyřicet cementových rour o průměru (světlosti) 40 cm a pak příkop sousedy přivezenou hlinou pokryla. Tím rozšířen byl chodník podél západního plotu školy od čp. 12 až k čp. 14 Ladislava Emanovského. Dne 20. května 1931 začato se stavbou telefonní linky z domu Jindřicha Doležala, čp. 62, do kanceláře kruhové cihelny zdejší, čp. 125.

Dne 15. května 1931 obec starobydžovská začala stavěti u rybníčka pod kopcem Prštejnkem hasičskou zbrojnici, které sbor dobrovolných hasičů se po léta domáhal, poněvadž zbrojnice u obecního domku čp. 118, naprosto nevyhovovala. Nová hasič. zbrojnice postavena byla nákladem 22.000 Kč. Jest vkusná, prostorná a svému účelu úplně vyhovuje.

Věkovitý, značně nakloněný topol, zvrácen byl větrem v noci o 20 ½ hod. dne 6. července 1931 do vody rybníka Materny.

V neděli dne 18. října 1931 v časných hodinách ranních zemřel ve West Orange ve státě New Jersey nejslavnější vynálezce Tomáš Alva Edison ve věku téměř 85 let.

Spořitelní a záložní spolek (Kampelička) pro Starý Bydžov a okolí měl v roce 1930 peněžní obrat2,270.571,57 Kč a čítal 237 členů

1932

V roce 1932 nastala ve vedení kroniky zdejší obce změna. Dosavadní kronikář p. Stanislav Štípek, řídící učitel v.v., se vedení zápisů vzdal a jeho nástupcem zvolen p. Jaroslav Fidler, řídící učitel zdejší školy. Volbu tuto přijal, ale pro nedostatek času nemohl se zápisům věnovati. Po jeho odchodu v r. 1935 na nové působiště do Jaroměřic byl vedením kroniky pověřen učitel Vojtěch Žitný.

V roce1929 vyhynulo za tuhé zimy v zadní části „Hájku“ mnoho třešňových stromků, jelikož se nově vysázeným třešním nedařilo, vysázela obec v ona místa v r. 1932 146 kusů vlašských ořechů.

Dne 25. března 1932 svolána byla schůze, ve které ustaveno komité pro postavení památníku padlým vojínům ve válce světové. Z různých míst, navrhovaných pro postavení památníku, zvoleno jako nejvhodnější na kopci Prštejnku při silnici vedoucí k Hlušicům opodál hostince pí. Jos. Janatové č. 15 před sochou Panny Marie Lurdské.

Stav zdejšího kostela je stále horší a rhliny ve zdivu zvláště na straně jižní a východní se zvětšují. Okresní úřad na základě komisionelního šetření za účasti zástupců tohoto úřadu p. Dra Javůrka a p. ing. Kuklíka zakázal z bezpečnostních důvodů konání bohoslužeb ve zdejším kostele a nařídil kostel uzavříti. Poslední bohoslužby konány byly v neděli dne 10. července 1932 v den odhalení pomníku padlým vojínům ve válce světové.

V r. 1932 chodilo do zdější školy 85 chlapců a 80 dívek.

1933

Ani rok 1933 nepřináší zlepšení celkové hospodářské situace. Továrny pro nedostatek odbytu omezují, některé i zastavují výrobu a tím nezaměstnanost stále stoupá. V Německu nabyl moci Adolf Hitler a byl dne 30. ledna 1933 jmenován kancléřem. Demokratická zřízení byla úplně potlačena.

Ve čtvrtek dne 30. března 1933 oslavila zdejší jednota „Sokol“ 20té výročí sého založení slavnostní jubilejní valnou hromadou.

Místní sdružení republikánského dorostu zasadilo dne 1. května 1933 u sochy sv. Jana před domem čp. 28 Švehlovu lípu. Učinilo tak z vděčnosti za velikou práci A. Švehly pro náš stát a zemědělský lid.

Obecní zastupitelstvo se dne 19/5 1933 usneslo vykáceti listnaté stromy na hřbitově, ježto poškozují ohrobce a značně stíní.

V neděli dne 21. května 1933 uctila místní tělocvičná jednota „Sokol“ památku zdejšího rodáka hudebního skladatele Jana Maláta zasazením pamětní desky na jeho rodném domku. V předvečer tohoto dne v sobotu 20/5 uspořádán byl „Malátův večer“, na kterém 38 žáků Severovy hudební školy pod taktovkou p. Ol. Severy ze Sloupna zahrálo několik skladeb – též Malátových. Pamětní deska je dílem p. R. Chocholouše, sochaře z Nov. Bydžova. Obecní zastupitelstvo, jako protektor této slavnosti se dne 19/5 1933 usneslo pojmenovati ulici podél rodného domku Malátova k Hlušicům ulicí Malátovou.

Dne 21. července 1933 vzdal se následkem onemocnění dosavadní starosta p. Rudolf Patka svého úřadu. Při nové volbě zvolen starostou p. Josef Smutný čp. 12.

Suché léto i podzim zavinily nedostatek pitné vody zvláště v místech výše položených.

Dne 28. listopadu zakoupena byla za souhlasu obecního zastupitelstva siréna, již bude použito v případech požáru ve vesnici nebo v okolí. Souvislý zvuk bude znamenati požár v okolí, přerušovaný v obci.